Domácí makový závin s mrkví

Přiznám se, že nejsem zrovna z těch žen/maminek, které by pekly každý den. Mám totiž tak 200 m od našeho baráku (přes cestu) takovou malou domácí kavárničku v penzionku zvaném Karavanserai . Amar tam peče v bio kvalitě, s třtinovým cukrem či se slady skoro každý den. Chodíme k ní poměrně často, hlavně o víkendech a to nejen na koláček, ale taky na pokec. Přes týden ale i u nás doma opakovaně slýchávám „ Mami, můžu něco sladkého?“ či přemýšlím, co na svačinu do školy. A tak peču. Za tenhle tip na těsto děkuju kamarádce Blance. Občas přijede na návštěvu a přiveze nějakou tu inspiraci do vaření a je to moc príííma.

Na 2 šišky závinu budeme potřebovat:
400 gr polohrubé pšeničné (použila jsem čerstvě namletou v bio kvalitě)
400 gr hladké špaldové
2 dcl oleje
špetku soli
slad či agávovou šťávu
citrón (nejlépe bio kvalita)
vinný kámen – obdoba kypřícího prášku, ale bez fosfátů
vodu

Na náplň:
mák 300 g (ák miluju, tak dělám hodně plnění)
100 gr rozinek
100 gr sušených švestek
obilné či sójové mléko
slad či agáve sirup
pro zdravější variantu: 2 mrkve
možnost 2 : lžička perníkového koření

Těsto
A jdeme na to. Nejprve požádám muže, ať mi namele – mák. Mezi tím, jak mi muž mele, si namelu sama – mouku. Nebo už mám namleto. A jdu na těsto. V míse smíchám mouky, špetku soli, vinný kámen, dobře promíchám. Poté nastrouhám kůru z dobře omytého citrónu (nejlépe bio), naliju olej a přidám slad. Množství sladu či jiné alternativy na slazení nechám na Vás, každý má rád těsto jinak sladké. Ochutnejte. Přileju trochu vody a jdu do fáze „patlála, patlála, paprťála“, samozřejmě rukama. Tím, že těsto hněteme, dáváme do něj svou vlastní energii. Takže je důležité, v jaké energii hněteme i pečeme. Doporučuji nejlépe s úsměvem na tváři či s vaší oblíbenou hudbou :) Těsto hnětu a přilévám vodu do chvíle, až se mi vše spojí dohromady a mám kouli těsta v míse. Konzistence by měla být tužší, budeme chtít těsto rozválet válečkem. Těsto dám na chvíli "k ledu" :) Přeloženo - někam ho odložím, aby se uleželo a jdu připravovat náplň.

Náplň
Pro všechny, kteří chtějí vyzkoušet variantu zdravější, doporučuji udělat mák s mrkví. Je to moc dobré a zároveň zdravé. A hlavně, i ten, kdo není moc příznivcem zeleniny (třeba můj tatínek), ji v pohodě v této dobrotě sní.  Na fotce je tentokráte štrůdl bez mrkve. Začínáme tedy mrkví. 2 mrkve oloupám a nastrouhám na jemno. Rozpálím olej ve větším hrnci (v něm pak budu vařit všechnu náplň do závinu) a mrkev zprudka osmažím. Přidám špetku soli. Na osmaženou mrkev dám již namletý mák a zaleju obilným či sójovým mlékem. Mák s mrkví povařím. Směs bude postupně houstnout, jak mák "nabobtnává", tak se nebojte přilít mléko během vaření, když to bude moc husté. Během vaření přidám rozinky a nakrájené sušené švestky, aby se ještě trošku s mákem povařili. Krásně celou směs osladí. Na závěr ještě přidám slad či něco, čím směs dosladím. Jak moc budu doslazovat a čím je na Vás :) Na závěr můžeme ještě přidat lžičku perníkového koření. Tak. A máme náplň. Tu teď taky na chvíli "uložím k ledu" – vychladnout a jdu na válení těsta.

Jak zavinout
Máte strach z nepořádku a že se Vám pak vyválená placka roztrhne? Už nemusíte! Blanka mi ukázala skutečně super zlepšovák. Žádný nepořádek, krásně závin zavinu, nic se mi neroztrhne, nic nepřendávám. Prostě pohoda. Jen mám trochu větší spotřebu pečícího papíru. Tak komu z Vás toto nevadí, doporučuji. Vezmi pečící papír a dej si ho místo silikonového válu. Těsto budeme válet na něm. Vezmi polovinu těsta a rozválej na placku. Nemusí být ani moc tenká (ono to ani moc nejde, chi). Na vyválenou placku nandej směs (lepší, když už trochu vychladla) a začni balit závin. Právě s pomocí toho papíru, na kterém jsme těsto vyváleli. Nadzvedni placku za ten pečící papír, na kterém leží a bal přes ten papír. Závin zaviň celý a tak jak ho máš, na tom papíru, ho přenes na plech. Papír, který je teď na plechu navíc, ustřihni. A aby byl závin na povrchu pěkně lesklý, potřu ho směsí oleje a sladu, který si umíchám v hrnečku.

Tadam! A teď už pečeme, v rozpálené troubě, cca 40 min na 180 stupňů. Dobrou chuť!

A tady je pár fotek z Karavanserai. U Amar se dá i ubytovat a pár dní jen tak pobýt v krásném a pohodovém prostředí. Přijeďte! A můžete si navíc zajít na masáž, ke mě nebo Amar, či zaplavat ve slaném bazéně, hmmmm.

Celozrnný knedlík a ječné placky

Kdo z nás má rád placky, placičky, bramboráky a knedlíky, ruku nahoru! Já :) ALE, často slýchávám či čtu, že bychom se SMAŽENÉMU a VŠEMU z BÍLÉ mouky měli vyhýbat. Mno. Smažené – obzvláště v zimě – bychom si měli dopřávat. Zahříváme tím tělo. A oleje ve své výživě velmi potřebujeme. Samozřejmě záleží na způsobu smažení a kvalitě olejů. Výběr je na nás. A bílá mouka? Ano, měli bychom jí jíst méně. Zdroj sacharidů (obiloviny a vše z nich vyrobené, uvařené, upečené) však potřebujeme. A nejlepší je zařadit celá zrna - buď vařená, nebo alespoň výrobky z celozrnných mouk. Co můžeme vždy ovlivnit je kvalita mouky a složení placek, placiček a knedlíků tak, abychom po nich tolik netloustli a nezatěžovali naši milou slinivku. Pojďme najít střední cestu a naučit se dnes placky a knedlíky nejen z pšeničné mouky, navíc bez vajíček a mléka. A příště makový štrůdl! :)

Celozrnný "houskový" knedlík
Na knedlíky pro jednu osobu (počítám tak 4 knedlíky na talíř pro jednoho) spotřebuješ přibližně 75gr mouky, takže pro 4 osoby budeme zadělávat 300 gr mouky. Budou z toho tak 3 knedlíkové šišky.

Připrav si:
100 gr špaldové či pšeničné hladké mouky
100 gr žitné polohrubé
100 gr pšeničné polohrubé
vinný kámen (obdoba kypřícího prášku)
vodu
sůl

Smíchej 1/3 celozrnné pšeničné nebo špaldové hladké, 1/3 žitné polohrubé, 1/3 bílé polohrubé. Nasyp mouky do mísy a smíchej s vinným kamenem (kypřícím práškem) a solí. Nalej vodu a připrav hustší těsto. Nech tak 10 min odstát, pak těsto odebírej a udělej z něho v ruce knedlíky. Mě se osvědčilo, že je ještě trošku vyválím v hladké mouce, drží víc u sebe.  Vař cca 30 min v horké vodě. Knedlíky poměrně brzy vyplavou nahoru, ale ještě nejsou vevnitř hotové. Je dobré je cca po 15 min (polovina doby vaření) v hrnci obrátit. Pak už krájím ručně nití (pro menší množství knedlíků je ruční krájení v pohodě), pro 30 lidí a výše už fakt použiju kráječ, chi.

Na obrázku podáváno se svíčkovou. Na ní recept někdy příště :)

Ječno-kukuřičné placky
Na cca 6 placek střední velikosti budeme potřebovat:

125 g ječné polohrubé mouky
75 g hladké kukuřičné (poměr mouky ječné : kukuřičné je 5:3)
asi 300 ml vody
sůl
kurkumu
vinný kámen (obdoba kypřícího prášku)
olej na smažení

Umeleme mouku, nebo ji koupíme, samozřejmě. Na tyto placičky mám odzkoušeno, že je nejlepší ječmen a kukuřice dohromady. Ječmen je hodně „tučný“ a dá placičkám jemnou chuť, navíc bude to dobře držet při smažení a kukuřičná mouka přidá křupavost.
Ječnou a kukuřičnou mouku nasyp dohromady do misky a dobře je promíchej. Přidej trošku kurkumy – dá placičkám krásnou barvu do žluta a vypadá, jakoby to byla placka s vajíčkem, a trochu osol. Smíchej s vodou (konzistence jako na řídké palačinky), přidej špetku soli a nech alespoň 1 hod odstát. Těsto jakoby zhoustne, spojí se a bude se Ti to dobře smažit. Před smažením vmíchej do těsta kypřící prášek (vinný kámen), nech tak 5 min odstát a pojď na smažení. Rozpal pánev, potři trochou tuku, smaž jako normální palačinky. Pohraj si i s hustotou, je-li těsto moc řídké, budou se Ti u okrajů placky „rozlézat“. Pak přidej trošku mouky a bude to ok. Placičky jsou výborné jak naslano (já je miluju ke guláši adzuki viz poslední recept), tak nasladko (třeba k odpolední svačince, klidně i studené).

Dobrou chuť!

Adzuki guláš aneb chilli con fazole

Ajajaj. Fazole. Pomoooooc!! To já nemůžu jíst. Tahle reakce je asi všem dobře známá :) ALE! S klidem se pojďte podívat a vyzkoušet i tenhle recept. Adzuki gulášek. Mám tu pro Vás totiž dva tipy. Když na ně vzpomenete před vařením jídla z luštěnin a při nandávání Vámi připravené dobroty, nebudete muset opouštět místnost ve více či méně pravidelných intervalech :)

Tady jsou moje tipy:

Tip 1: Luštěniny před vařením na několik hodin namočíme. Na jak dlouho záleží na typu luštěniny. Já nejraději namáčím přes noc. Vodu, ve které byly luštěniny namočené, vyleju. Naliju znovu studenou vodu, přivedu luštěninu k varu a zase vodu vyleju. A udělám tak ještě jednou. Pak už standardně vařím. Na vaření luštěnin používám papiňák a přidávám kousek řasy, abych do jídla dostala i nějaké vzácné minerály a jód z řas. nejlepší je asi řasa Kombu nebo Wakame.

Tip 2: Při nandávání jídla se dívejte na strávníka. Ne na jeho paniku v obličeji! :) Ale na jeho dlaň. V jednom jídle bychom měli sníst cca 1 hrst vařených luštěnin, aby nás to nenadýmalo. Množství dle velikosti vaší hrstě/dlaně. Tj.nandávám-li jídlo svému velkému úžasnému muži, můžu přidat, dle velikosti jeho „hrstičky“, připravuji-li jídlo pro svého drobečka, kouknu na jeho dlaň.

Pro 4 osoby budeme potřebovat:

100 g fazolí adzuki (za sucha)
½ brokolice (pro každou osobu 2-3 růžičky)
4 větší cibule
shyou bio
olej
můžete použít koření: paprika, drcený kmín, česnek, majoránka

A jdeme na to. Adzuki fazole jsem namočila přes noc. Vyleju vodu a 2x uvedu k varu ze studené vody a sliju. Přidám kousek wakame řasy a jdu vařit v papiňáku. Od doby, kdy je papiňák natlakovaný (utíká pára), vařím cca 20 min, tyhle fazolky se rychle se rozváří. Vařim. A během vaření fazolí jdu na základ guláše. Cibuli nakrájenou na ½ měsíčky osmažím na oleji. Když je cibulka malinko do hněda, zaliju ji shoyu bio, stáhnu oheň a brokolici, kterou jsem jen „blanšírovala“. To znamená jen přelila horkou vodou a nechala v ní chvíli ležet. Přidám uvařené fazole. Část fazolí si dám stranou, rozmixuji s horkou vodou a použiju na zahuštění gulášku. Vmíchám zbytek fazolí a je hotovo. Žádné  koření ani sůl? Přesně tak. Možná jen trochu chilli. Zkuste jednou tuhle variatu. Samozřejmě, můžete přidat i standardní koření do guláše, česnek, jak to znáte. Na cibulku přidat sůl, červenou papriku, trochu drceného kmínu, zasmažit a do hotové směsi nakrájet nebo namačkat česnek a přidat majoránku. S kořením do guláše si vždycky pohraju a obměňuju ho. Jednou majoránka + česnek + paprika, jednou jen shoyu, někdy dovnitř přidám najemno nakrájený čerstvý zázvor. To má pak skutečně říz.

A teď k přílohám. Mohu doporučit jáhlové knedlíčky, celozrnné knedlíky, smažené placky nebo bramboráky a k tomu něco s kyselým zelím. Já tentokráte udělala variantu s bílou rýží, ječnou plackou a okurkovým salátem. Varianta „chilli con „fazole“. Vyberte si :) Příloh máme spoustu, tak se možná na ně příště z blízka kouknem společně. Jak uvařit nějaký ten „zdravější“ knedlík a placku naslano. Tak se budu těšit!

Oblíbená pomazánka z červené řepy - růžovka

Mile překvapí i milovníky masa a všechny, kteří třeba doposud zeleninovým pomazánkám moc nefandí. Reakce lidí, co přijedou na akci a ochutnají ji poprvé je : "Mňaaaaam! Máme ještě?" :) Věřím, že i Vám zachutná! Řepa a celer jsou „zimními“ zeleninami a nejlepší pro chladné dny je jejich tepelné zpracování. To uděláme i my v této pomazánce. Podáváme s chlebem namazaný máslem, na bílé pečivo i jako originální „salát“ k pečenému masu (k němu doporučuji variantu s křenem).

Na pomazánku pro cca 4 osoby si připrav:

½ menšího celeru
½ menší červené řepy
tofunézu 150g / nebo majonézu
olej
uzené tofu/tempeh cca 170g
šťáva z citrónu
umeocet 1 lžička
sůl
olivový olej

Nastrouhej syrový celer a červenou řepu  (v poměru 1:1) nahrubo. Orestuj zeleninu na rozpáleném oleji tak, aby byla měkká. Do ještě horké osmažené zeleniny vmíchej tofunézu (vegetariánská obdoba majonézy) či majonézu a směs umixuj. Nemáš-li tofunézu, můžeš použít i bíle tofu. To nejprve nakrájej na kostky a ohřej v horké vodě. Nesmí se převařit, protože by bylo jako „guma, ale aby se dobře umixovalo, je potřeba, aby bylo teplé. Přidej tofu k usmažené zelenině a vše dohromady umixuj. Je-li směs moc hrubá, přilej olivový olej či horkou vodu a domixuj do hladka. Do tohoto základu vmíchej nahrubo nastrouhané tofu, ochuť umeoctem (cca 1 lžička) a šťávou z citrónu. Dosol dle chuti. Pomazánka je taková sladko-kyselá, s uzenou chutí po tofu či tempehu. Milovníci masa říkají, že chutná jako s uzeným masem. Když to nebude ono, neboj se přidat citrón či ještě tofunézu. Na závěr vmíchej najemno nakrájený pórek či zelenou cibulku. Pro milovníky ostřejších chutí doporučuji variantu s křenem – místo pórku nastrouhej křen, nemusíš dávat uzené tofu. Další variantou je např.česnek a na jaře vřele doporučuji dojít do březového háje a natrhat čerstvý medvědí česnek. Dodá jarní sílu a příchuť česneku. Mňam! Fotku přidám, jakmile na zahradě vyrazí :) Dobrou chuť!

Vaření a Ženský princip – poprvé

Vaření a Ženský princip – poprvé

Takhle to bude vypadat na konci tohoto malého příběhu. Co ale bylo před tím?

Znáte ten pocit, když se díváte zpět na svůj život a divíte se některým událostem, situacím, Vašim životním krokům? Nechápete, proč se dané situace staly, proč jste udělali takový a takový krok, k čemu to bylo a co Vám to mělo říct. Znáte to? Naše snaha zhodnotit, zařadit, vysvětlit si to. Proč to vlastně děláme? Možná abychom se cítili dobře, jistí, v bezpečí, protože to přece máme pevně ve svých rukou.Je to skutečně tak? Opravdu? A má o tak být? Hehe.

Od určité doby se snažím situace nehodnotit. Zda byly dobré nebo špatné. Spíš se učím je přijmout tak jak jsou, bez zařazení, hledat v nich to dobré pro mě a sledovat, s odstupem času, co mi přinesly. Zkuste to. Přináší to úlevu. A věřte mi, není to pro mě mnohdy jednoduché. Neřídit, sledovat, dělat kroky tak, jak cítím, že je to pro mě dobré. Se svými zkušenostmi z pozice manažerky velkých firem jsem spíše znala a užívala dovednosti jako analyzovat, plánovat, vytyčit cíl a jít.  A nechat věcem volný průběh? Ajajajaj. Říká se tomu naladit se na ženský princip, přijímat, sledovat, nechat plynout. A mě to prostě moc nešlo. A vaření? To ze začátku byla úplná katastrofa. Ale čas plynul.

A tak jsem se dostala tam, kde nyní jsem. Po několika letech pryč ze světa „manažerování“ se najednou potkám s bývalou kolegyní, Pavlou, kterou jsem znala taktéž jako akční manažerku, která „valí“ za svým. A kde jsme se potkaly? V místě, kde žiju, kde probíhají akce osobního růstu, ve www.shangrila.cz, kde se již několik let starám o bříška návštěvníků. Ona jako účastnice výcviku NLP a já jako „manažerka kuchyně“. Dovedete si představit naše reakce. „Co Ty tady děláš? To není možný...“ Obě jsme za těch několik let udělaly pár velkých změn, obě máme děti, které velmi ovlivnily to, co děláme. Jsou to úžasní učitelé, za které jsme vděčné. Posílili naši vnitřní intuici, ženský princip, skrze ně přišly nové možnosti, příležitosti. A tak čas plynul dál. A jednou v létě, zrovna jsme byli na dovolené a cestovali po krásách naší matičky Země, někdo volá. „Ahoj, tady Martina. Pamatuješ se na mě? Známe se z práce. Pavla říkala, že skvěle vaříš a já bych tu něco pro Tebe měla. Vaření pro účastnice našich akcí.“ Teda. To je bomba. Další „vysoká manažerka“, která kráčí po „své cestě“, jiné, než v době, co jsem ji znala. Už několikrát jsem dostala podobný podnět, že bych měla udělat ten další krok, udělat nějakou změnu. Ale nebyla jsem připravena. Že by teď byl ten správný čas? Jaké jsou mé pocity? Strach z nového, že to „nedám“, to je moc změn, moc náročné, na druhou stranu lechtání kolem žaludku, že to je přesně to, co chci dělat. Šířit dál to, co jsem se na své cestě naučila, co jsem prakticky prošla, dělat to, co mám ráda a co mě baví, inspirovat ostatní ke změně, ačkoliv může být jen nepatrná. A bylo to. Domluveno.

A na podzim jsme se setkaly. Strávily spolu s dalšími ženami úžasný čas, ochutnali nové mňamky, inspirovaly se k dalšímu. A pokračujeme dál. Chcete se inspirovat i Vy? Vyzkoušejte některých z mých receptů z blogu, koukněte na moje stránky www.dotknise.cz, přijeďte do www.shangrila.cz nebo mi zavolejte T: 724 322 378 a já můžu přijet navařit k Vám, na Vaši akci. Teda, když budu mít kapacitu :) Nebo se přijďte potkat na některé z akcí úžasných žen Martiny a Pavly www.zenskyprincip.cz  Budeme se na Vás těšit!

Barevná kapustová polévka

Kapusta a zelí jsou vděčné zeleniny. Pro chladné dny si připravíme tuto barevnou polévku z kapusty, mrkve a brambor (kdo nejíte brambory, můžete vynechat). Je to vlastně obdoba bramboračky, jen nedáváme ani houby, ani nijak nebudeme zahušťovat. Dnešní tip pro Vás je hrát si s krájením zeleniny. Když máme něco na proužky – kapustu, je super nakrájet mrkev na větší oválky a brambor na kostičky. Hrajeme si s energií zeleniny a zároveň i s její chutí. O energiích zeleniny a jejím krájení podrobněji někdy příště, teď pojďme kouknout, jak to bude vypadat a co budeme potřebovat.

Na polévku pro 4 osoby si připravte:

menší kapustu
2 cibule
3 větší mrkve
koření: sůl, pepř, kmín, majoránku, bobkový list, nové koření, celý pepř
česnek
shoyu
umeocet

Nejprve si připravíme zeleninu. Cibuli oloupeme, rozkrojíme na půl, pak krájíme na ½ měsíčky široké cca 2 mm. Krájíme po žilkách, které vidíme na cibuli zvenku, ne přes ně. Zachováme tak tu správnou energii cibule. Poté očistíme mrkev, nakrájíme na oválky. Vidíte tu krásnou strukturu? Dětem se moc líbí mrkev zkoumat podrobně :) Koukněte. Je jako naše oko. Možná proto je tak dobrá pro naše oči :) A zbývá kapusta. Nejlépe se krájí, když jí rozkrojíte na čtvrtky, poté položíte „na záda“ a krájíte tenké proužky přes celou šířku kapusty. A teď už jdeme vařit. Na rozpáleném oleji osmažíme cibuli, přidáme sůl, špetku pepře a kmín. Přidáme na velká kolečka nakrájenou mrkev, mírně osmažíme. Následně přidáme na jemné proužky nakrájenou kapustu, chvilenku smažíme a zalijeme horkou vodou. Po zalití vodou chvíli vaříme, aby i kapusta trochu změkla, na závěr přidáváme brambory (uvaří se nejrychleji). Klidně ale můžete vše přidat najednou. Do vařící polévky přidáme bobkový list, nové koření, celý pepř. Odstavíme, necháme dojít. Přidáme majoránku, dochutíme umeoctem (slano-kyselá šťáva) a shoyu, namačkáme čerstvý česnek. Podáváme s výraznější pomazánkou, je k ní dobrá ala losos anebo „růžovka“. Ta přijde brzy :) Dobrou chuť!

Dýně pečená na rozmarýnu podávaná s jáhlovou kaší s bramborem

Dýně pečená na rozmarýnu podávaná s  jáhlovou kaší s bramborem či bramborou kaší s jáhlami

Na podzimní a zimní dny a samozřejmě v případě, že ještě máme uskladněné dýně či jsou ještě k dostání, můžeme připravit tento lahodný a jednoduchý oběd.

Budeme potřebovat:
dýni Hokkaido
rozmarýn (sušený či čerstvý)
Shoyu (tradiční japonská sójová omáčka)
olej
brambory či batáty
jáhly
sůl
mléko/sójové mléko
máslo (nemusí být)
zelenou petrželku na ozdobu kaše (nemusí být)
zeleninu na salát
tatarku (normální či z tofunézy)

Dýni Hokkaido omyjeme, rozkrojíme na půl a vydlabeme semínka. Rozkrájíme ji na větší pláty, cca 3 cm široké. Dáme do  mísy, ve které budeme promíchávat s kořením a olejem. Polijeme olejem, posypeme sušeným či čerstvým nadrobno nasekaným rozmarýnem, zakapeme Shoyu a mírně posolíme.  Dobře vše promícháme a vsypeme či pečlivě vyskládáme na plech :). Pečeme v troubě na 180° cca 30 min. Když se nám peče dýně, oloupeme brambory a uvaříme je do měkka. Když se vaří brambory/batáty, připravíme ještě jáhly.  Jáhly nejprve spaříme horkou vodou, aby nebyly hořké a abychom je očistili, vodu vylijeme.  Zalijeme další várkou horké vody a vaříme cca 15 min. Jáhly nabudou cca 3 x, zalijeme se proto dostatkem vody. Během vaření je kontrolujeme a případně přilijeme další vodu. Uvaříme-li jich hodně, nevadí, můžeme si je nechat na ranní sladkou kaši či na dezert. Až budou jáhly i brambory uvařené, smícháme je dohromady a připravíme z nich kaši. Dle chuti a toho, co jíme a co ne, přidáme sůl, máslo, mléko/sójové mléko, konzistenci zvolíme dle sebe. Můžeme vmíchat i zelenou petrželku. Podáváme se zeleninovým salátem a tatarkou. Recept na ně někdy příště :)

TIP 1: Dýni Hokkaido neloupeme. Znám z vlastní zkušenosti. Tato informace mi poprvé chyběla a  hooodně jsem u toho nadávala :)

TIP 2: Doporučuji používat a koupit ve zdravých potravinách Shoyu bio, tradiční japonskou sójovou omáčku. Ve standardních sójových omáčkách, které můžeme koupit v obchodech s potravinami, jsou často velmi jedovaté chemické přísady. Shoyu bio obsahuje zdraví prospěšné enzymy a látky napomáhající trávení a obnovující střevní mikroflóru.