Vyjadřování a prožívání emocí. Věčné to téma. Musím se přiznat osobně, že mě to stále "až tak lehce" nejde. Pořád je co zdokonalovat. Některé situace ve mě delší čas vnitřně pracují, nechci "něco" připustit, pustit, něco mě štve. Co s tím dělám? Naučila jsem se třeba toto:
1. Občas si zařvat. Ne na partnera či dítě :), sama pro sebe, třeba v lese, ale i doma :). Jak to vypadá v lese či někde na samotě? Tam si dovoluji, co chci. Jsem sprostá, nadávám, vztekám se, dupu, co mě přijde do hlavy i do těla. Doma je to jiné. Začnu pro sebe v náročné situaci řvát třeba "aaaaa, pomoooooc", zadupu si a napětí odejde. Pak se mohu s ostatními začít smát. Ano, i to malé dítě, které mě naštvalo třeba svými mnohonásobnými požadavky, je vedle, vidí mě, cítí mě a chápe. Směje se pak se mnou a náročná situace je pryč. Uvolňující pro všechny kolem.
3. Mluvit o tom jak se cítím, co se mi líbí, nelíbí, co se mi povedlo, nepovedlo. To mi zatím jde asi nejhůř ze všeho zmíněného, hehe. Ale zkouším to :)
4. Jdu sportovat či tančit. Na procházku, běhat, na kolo. To zná každý, uvolňují se endorfiny, hormony štěstí, tělo se probudí a má najednou víc energie, je radostné. Když nemám moc času, jdu si třeba na chvilenku jen zaskákat na trampolínu nebo si zatančím v kuchyni u plotny. a to jídlo pak fakt chutná jinak. Skákat společně s dětmi na trampolíně je hustý a srandovní, zkuste. Navíc (stejně jako plavání) aktivuje lymfatický systém, takže všechny toxiny valí ven a my se cítíme o to lépe. Samozřejmě, důležité je nezapomínat pít, nejlépe čistou vodu.
5. Milování, hlazení. Uctění našeho těla, všech našich smyslů, aktivace kundalini energie. Jak energie v těle roste, "naráží" na různé tělesné bloky či traumata uchycená v těle a může je uvolnit. Pak třeba můžete začít plakat, nebo naopak se smát. Nebraňte se těmto emocím, nechte je volně projít a pocítíte uzdravování a úlevu.
6. Zajdu na masáž, starám se o sebe, udělám si na sebe čas. Užiju si voňavou koupel nebo kadeřníka, začtu se do "ženského" časopisu. I chvilka pro sebe stačí.
7. Učím se nedělat vše sama, ale požádat o pomoc. Nemusím být "supermanka" matka, manažerka, kuchařka, uklízečka, taxíkářka, milenka a žena v dalších rolích, co jich jen vymyslíme. Nemusím vše stihnout. Tak někdy prostě něco "vypustím", zruším, omluvím se... A učím se užívat si i toto. Tohle je pro mě taktéž velká výzva. Být klidná a spokojená, ne nervózní z toho, že už tohle a tohle mělo být hotovo a že jsem to "měla" zvládnout..
Toto jsou mé osobní osvědčené způsoby. Určitě vymyslíte další, které budou vyhovovat právě vám. V tom umění projevovat a uvolňovat emoce mě hodně "nakopla" jedna akce, na kterou jsem se dostala asi tak před 6ti lety. Mám ji moc ráda, vlastně jsem z ní nadšená! A proto jsme ji začali spolu s mým partnerem znovu v ČR organizovat. Mluvíme o ní jako o Emočním fitness.
Magdalenka 11.9.2014
PS: Chcete dostávat recepty, informace o kurzech či jiné inspirace do Vašeho emailu? Přihlaste se pro odběr novinek na stránce www.dotknise.cz ve formuláři vlevo pod menu.
Žádné komentáře:
Okomentovat